Jedna byla také na zámku ve Veselíčku. Majitelem zámku, postaveného v 60. letech 18. století dle projektu fulneckého stavitele Niclause Tallherra, byl Leopold I. hrabě Podstatzky-Liechtenstein, svobodný pán z Prusínovic. Není bez zajímavosti, že hrabě byl vojensky velmi aktivní. 7. října 1805 byl jmenován setníkem a velitelem jedné setniny III. praporu vídeňské zeměbrany a v roce 1807 dokonce postavil na svoje náklady moravskou legii.

Poprvé se o nemocnici na zámku ve Veselíčku zmiňuje přípis přerovského krajského úřadu se sídlem v Hranicích pro správce panství Veselíčko ze dne 31. prosince 1805.

Impulsem byl požadavek ředitelství armádních polních nemocnic v Olomouci ze 30. prosince na zřízení nemocnice ve Veselíčku pro ubytování nemocných. První starosti až do převzetí nemocnice vojskem měl na sebe vzít zdejší vrchnostenský úřad. Po vyklizení zámku a nejnutnějších úpravách to hlavně bylo zajištění dostatečného množství slámy a dřeva. Problémem byl nedostatek vody a záchodů. Při kontrole nemocnice, kterou provedl v březnu 1806 štábní polní lékař dr. Fischer, bylo v nemocnici 135 mužů. Byla zde až do 8.června 1806.

Nemocnice byla ve Veselíčku i po válečných střetech v roce 1809, když počátkem srpna v ní bylo asi 500 raněných z wagramského bojiště. Po událostech v roce 1813 zde lékařskou péči nalezlo asi 200 raněných hlavně z bitvy u Lipska. Vydržování nemocnice značně zatěžovalo panství i poddané. Problémem bylo zajišťování vybavení, stravy, nemocničního personálu i pohřbívání zemřelých. Značně byla poškozena budova zámku i jeho zařízení. Aby nebylo místní obyvatelstvo znepokojováno povozy se zemřelými, byla zřízena nová cesta na Zámecký vrch, kde byla těla zemřelých ukládána do šachtových hrobů. Podle údajů v kronice zde bylo postupně pohřbeno přes 700 vojáků z rakouské, ruské a francouzské armády.

Na místě byl na památku zemřelých vztyčen dřevěný kříž a ten byl později nahrazen železným křížem na malém podstavci s nápisem „Chrabrým vojínům“. Po stu letech od bitvy u Slavkova přišli členové „Spolku vojenských vysloužilcú okolí Prosenického“ s myšlenkou na postavení nového pomníku. Po mimořádném úsilí a obětavosti byly ve sbírkách shromážděny potřebné finanční prostředky a pomník na veselíčském „vojenském hřbitově“ byl 5. července 1905 slavnostně odhalen.

Pomník z mramoru má tvar obelisku. Na přední straně je nápis:“Chrabrým vojínům rakouským a ruským ve zdejším zámku za válečných let 1805, 1809 a 1812 zesnulým, poslední tuto odpočinek dopřán“. A azbukou doplněno „Mir ich prachu“. Na zadní straně je nápis: “Za panování a milostivého přispění Jeho Veličenstva císaře a krále FRANTIŠKA JOSEFA I. zbudován spolkem vojenských vysloužilců okolí Prosenického, přispěním vysokorodého hraběte ALOISA PODSTATZKÉHO -LICHTENSTEINA, cís. ruského ministerstva války, okolních obcí, spolkův, korporací a dobrodincův L. P. 1905“. V nápisu je chybně místo roku 1813 uveden rok 1812 a v textu také chybí připomenutí francouzských zemřelých.

Slavnostní připomenutí stého výročí postavení pomníku a zároveň představení nové úpravy okolí ohrazením prostoru hrobů a instalování nové několikajazyčné informační tabule se udála za přítomnosti mnoha významných hostů. V dobových rakouských, ruských a francouzkých uniformách zde asistovali převážně členové Československé společnosti vojenské historie Brno.

Akci organizovaly obce Veselíčko, Prosenice a město Přerov. Úpravy financovalo částkou asi 300 tis.Kč město Přerov poté, když Ministerstvo obrany ČR odmítlo na slavnostní událost přispět. Další pomníky s podobnými osudy jsou například i v Dlouhé Loučce, Holešově, Jevíčku, Kostelci na Hané a Valašském Meziříčí.

Prameny:
Lapáček, Jiří. Pomník na Veselíčku. 2005
Veselíčské novinky č.16, léto 2005