Dělostřelectvo napoleonských válek – o (francouzských) polních houfnicích

Podle Bardinova Slovníku pozemního vojska je houfnice (obusier) „horizonátlním moždířem, na kolech, nebo krátký kanón, s komorou stejného tvaru jako má moždíř; její konstrukce nedovoluje vyšší prachovou nálož než desetinu hmotnosti projektilu, čehož účelem je pálit s odskoky s nevelkým náměrem. Tento válečný prostředek je nezbytným pro pěchotu, jde-li o útok proti redutám nebo jiným polním opevněním, vesnicím, oddílu jezdectva; podle potřeby vystřeluje zápalné koule, kartáče hrubé i lehké, nebo granáty (obus).“

Generál Gassendi, generální inspektor dělostřelectva (jmenovaný 14. března 1805) ve svém Aide-mémoire à l’usage des officiers d’artillerie, o francouzských houfnicích píše (svazek 1, s.119-120):

„6- a 8palcové houfnice. Tyto dvě byly nahrazovány houfnicí ráže 5 palců a 7 čárek, neboli 24libeními (jde o systém roku 11, pozn. překl.). Pokud jde o polní houfnici, je přijato, že houfnice ráže 5 palců a 7 čárek je lepší než 6palcová; ale důvody, pro které tomu tak je, nejsou uváděny přesně. Říká se, že je lehčí, ale váží stejně jako starší typ. Říká se, že má delší dostřel, což je nemnoho užitečné, protože 6palcová houfnice nese dále než na 1200 sáhů (2400 m), a palbou na takovou vzdálenost jen plýtváme municí. (…)“

V Memoires d’artillerie, contenant l’artillerie nouvelle, ou les changemens faits dans l’artillerie francoise en 1765… z roku 1795 čteme (s. 65): „Houfnice je mnohem kratší než kanón, a musí tedy nezbytně mít při stejném náměru menší dostřel; je tedy třeba náměr výrazně navýšit, čímž má ovšem výstřel příliš strmý dopad a je příliš nejistý (…)“

Dále je zmíněn problém palby kartáčem na krátkou vzdálenost. Tam, kde 4liberní kanón zasahuje na 150 sáhů (450 kroků, 293 m), houfnice jen na 80 (240 kroků, 156 m), a tedy tam, kde proti postupující pěchotě vypálí 4liberní kanón teoreticky šestnáct ran, houfnice jen osm. A tedy že houfnice lze úspěšně použít jen tam, kde je třeba působit proti nepříteli skrytému za opevněním nebo výšinou, kde kanón zasahovat nemůže, a k zapalování domů, v nichž se ukrývá (což může i kanón zápalnými koulemi). Přičemž pro takové účely je vhodnější houfnice větších ráží, pročež obléhací dělostřelectvo disponuje 8palcovými, zatímco polní dělostřelectvo 6palcovými.

6palcová houfnice systému Gribeauval, Musée de l’Armée

A Tables des principales dimensions et poids des bouches à feu de campagne (etc.) z roku 1828 uvádí pro polní kanóny při nejvyšším náměru 20 čárek (12liberní), 21 čárek (8liberní), 22 čárek (6liberní) a 24 čárek (4liberní) účinný dostřel 1328 kroků (863 m), a pro 6palcovou houfnici při palbě granátem při náměru 12 čárek 265 kroků (172 m) a při 46 čárkách náměru 796 kroků (517 m). Granát šestipalcové houfnice váží 22-24 liber (10,7-11,7 kg), granát 24liberní houfnice (tedy ráže 5 palců a 7 čárek) váží 13-14 liber (6,4-6,9 kg). A právě přibližně poloviční hmotnost munice těchto houfnic oproti 6palcovým zmiňuje Gassendi jako hlavní a v podstatě jedinou výhodu nového typu nad starým. Dodejme pro pořádek, že označení „24liberní“ se vztahuje na hmotnost plné koule, vystřelované houfnicí jen výjimečně, resp. v praxi nikdy. Dodejme také, že zmíněných 1328 kroků pro francouzské polní kanóny je určená hranice účinného dostřelu; děla jsou samozřejmě schopná vést palbu i na větší vzdálenost, ale to je již považováno za neúčinné a plýtvání municí.

Houfnice ráže 5 palců 7 čárek (24 liber), systém roku 11

Shrneme-li to: houfnice mají citelně nižší dostřel než kanóny, a horní skupinou úhlů střílejí jen ve specifické situaci a proti specifickým cílům, protože takto vedená palba je jednak nepřesná, jednak příliš strmý dopad granátu může spíše vést k jeho selhání. Houfnice nasazené v sestavě polního dělostřelectva proti jednotkám nepřítele v otevřeném poli pálí s malými náměry, rikošetovou, odskokovou palbou, a ve srovnání s kanóny jsou relativně méně vhodné, kvůli menšímu dostřelu, pro palbu kartáči proti přibližujícímu se nepříteli.

Specifické jsou houfnice s dlouhou, resp. delší hlavní, jako ruské jednorožce. Tříliberní jednorožce posílají granáty až na 2139 kroků (1390 m), a přesněji než houfnice s krátkou hlavní.