Po bitvě u Waterloo abdikoval Napoleon ve prospěch svého syna, který měl vládnout jako Napoleon II. Vítězné mocnosti to pochopitelně neuznaly. Mladý Napoleon byl vychováván v Rakousku, v roce 1818 mu císař František, jeho děd, udělil titul vévody zákupského (duc de Reichstadt), v roce 1822 byl jmenován kaprálem, v roce 1828 kapitánem tyrolských myslivců a v roce 1830 majorem c.k. pěšího pluku č. 54.

Zemřel na tuberkulózu v roce 1832. Přezdívka Orlík pochází z básní Victory Huga. Ostatky „Napoleona II. – Římského krále“ byly převezny do Dómu pařížské Invalidovny a uloženy nedaleko otcova sarkofágu 15. prosince 1940, na rozkaz Adolfa Hitlera,  přesně 100 let po návratu ostatků císaře Napoleona ze Svaté Heleny.