Pan Kopeček, který již vyrobil dlouhou řadu replik i modelů děl (viz www.cannons.cz) a jednu, rakouský 3liberní polní kanón, prezentoval během Napoleonských dnů 2011, nám zaslal fotografie své poslední práce: na první pohled velmi podařené repliky francouzského 4liberního polního kanónu systému Gribeauval. Tím se počet těchto děl v České republice zvýšil na tři. První vyrobil v roce 2008 Robert Tuček od 6. pluku pěšího dělostřelectva a pravidelně se účastní rekonstrukcí bitev. Druhým je kanón Vladimíra Kočana postavený v letech 2011-2012, který byl pokřtěn na úvod akce Austerlitz 2012. Jde o lafetu 4liberního kanónu systému Gribeauval osazenou originální hlavní odlitou v roce 1811 v Pavii.

Technicko-taktická data:

ráže	84 mm
celková délka	2950 mm
délka hlavně	1590 mm
celková šířka	1920 mm
celková váha	570 kg
průměr kola	1370 mm
Hlaveň je odlita z děloviny – měď a cín v poměru 9:1.

V bitvě u Slavkova podle dostupných pramenů bylo ze 157 děl francouzské armády těchto 4liberních kanónů šestnáct, a sice:

– šest z nich obsluhovaly po dvou každá z rot gardového dělostřelctva

– dva patřily do výzbroje dělostřelectva Saint-Hilairovy, Vandammovy, Legrandovy a Suchetovy divize (12., 13., 15. a 16. rota 5. pluku pěšího dělostřelectva)

– dva byly obsluhovány 5. rotou 6. pluku jízdního dělostřelectva Oudinotovy granátnické divize

Pro srovnání fotografie kanónu Roberta Tučka:

A Vladimíra Kočana:

A několik výkresů:

V evropských muzeích existuje řada originálních 4liberních hlavní, vzácné jsou lafety, které se zachovaly pouze dvě – v Musée des canonniers sédentaires de Lille – ty však prošly nejednou úpravou a zejména kola nejsou původní. Kanóny systému Gribeauval měly být nahrazovány Marmontovým systémem roku 11, který byl technicky zajímavý a zaváděl místo 4- a 8liberních kanónů polní kanón ráže 6 liber, nicméně obou Gribeauvalových kanónů i munice pro ně bylo příliš mnoho, aby si je Francie mohla dovolit vyřadit ze služby zcela – namísto zamýšlené unifikace tím byl de facto počet druhů výzbroje rozšířen; 4liberní kanóny byly postupně staženy z výzbroje divizních a sborových dělostřeleckých divizí a nasazeny převážny v roli v roce 1809 a 1811 obnoveného plukovního dělostřelectva. Za restaurace se armáda ke Gribeauvalovu systému vrátila (výzbroj systému roku 11 ovšem z podobných důvodů jako dříve Gribeauval nebyla nikdy zcela vyřazena) a nahradil jej až systém Valée přijatý v roce 1828.

Srovnání rozměrů a taktických údajů dělostřelecké výzbroje existující v předních evropských armádách v roce 1827 nabízí de Morlova práce Tables des principales dimensions et poids des bouches à feu de campagne, de siège et de place, avec leurs affûts et avant-trains, des projectiles etc. (Francouzské polní kanóny v tabulce uvedené jako ráže 12, 8 a 4 a 6palcová houfnice jsou systému Gribeauval, polní kanón ráže 6 liber a 24liberní houfnice jsou systému roku 11.)

Vybrané rozměry lafety 4liberního polního kanónu systému Gribeaval.

Panu Kopečkovi gratulujeme ke zdařilému dílu a přejeme úspěch v dalších projektech. A neméně mu přejeme, aby se na jeho práci, pokud možno, nepřiživovali chlubilové, kteří dělostřelectvu rozumějí jako koza petrželi a kteří k realizaci ničím relevantním nepřispěli: