Vydavatelství Akcent vydalo v roce 2004 sborník Projektu Austerlitz 2005 nazvaný „Třetí koaliční válka 1805, její kořeny – její pozadí“ obsahující přednášky a studie vztažené k událostem roku 1805.

Sborník má 412 plnobarevných stran formátu A4 a obsahuje 29 textů přednášek, studií a recenzí rozdělených do sedmi částí a dvě fotogalerie.

Předmluvu ke sborníku napsal čestný prezident Institutu Napoléon, profesor Jean Tulard. První část sborníku přináší text projektu Austerlitz 2005 a několik fotografií. Druhá část je věnována textům přednášek loňské slavkovské konference, třetí část tvoří texty vztažené k regionální historii slavkovského bojiště. Nejobsáhlejší čtvrtá část se věnuje vojensko-politickým souvislostem tažení roku 1805 a popisuje armády hlavních aktérů konfliktu. Pátá část sborníku přináší dva překlady u nás dosud nepublikovaných pamětí na konec roku 1805, šestá část se věnuje Středoevropské napoleonské společnosti – CENS – tedy reenactmentu (klubům vojenské historie) a tvoří ji především fotogalerie z akcí z let 2002 a 2003. Sedmou část tvoří tři recenze na u nás neznámé italské práce pojednávající o napoleonských válkách. Editorem sborníku byl Jakub Samek.

Obsah

Předmluva, Jean Tulard

Od Marenga se datuje Bonapartova osobní moc ve Francii, říkal royalistický spiklenec Hyde de Neuville ve svých pamětech. Lze předpokládat, že od Slavkova se datuje Napoléonova vůle k moci nad evropským kontinentem. U Slavkova Císař Francouzů získal bod na svých dvou rivalech, Rakušanovi a Rusovi.

Napoleonské vítězství založené více na blafování hráče pokru než na dlouhodobé strategii šachisty, Slavkov, mělo obrovské dopady na Napoléonovy evropské koncepce.

Slavkov zlomil převahu Františka II. na kontinentě, když prokázal chatrnost Svaté říše římské národa německého, po čemž prahli francouzští panovníci František I. a Ludvík XIV. Rýnský spolek, syn Slavkova, urychlil rozpuštění Svaté říše. Napoléon uspěl tam, kde jeho předchůdci ztroskotali. A nyní „udělal“ neapolského a holandského krále.

Ročenka, kterou budeme číst, klade zcela právem důraz na bitvu samotnou. Francouzský pohled byl dlouhou dobu upřednostňován. Díky tomuto dílu nyní disponujeme cennými údaji o ruské a rakouské armádě roku 1805. Poznáme ve Francii neznámý deník Kajetána Unterweegera.

Toto je první z velkých prací věnovaných dvousetletému výročí bitvy tří císařů. Od nynějška na ni bude odkazováno.

Jean Tulard

člen Francouzského institutu

Úvodní slovo presidenta Projektu Austerlitz, Miroslav Jandora

Vážení a milí čtenáři.

V roce 1990 za mnou přišel jeden známý a zeptal se mě, jestli jsem někdy slyšel o bitvě u Slavkova, odpověděl jsem mu, že ano. Pak se zeptal, jestli vím něco o tom, že existuje skupina lidí, kteří se dobrovolně navléknou do historických uniforem z té doby a pravidelně se na výročí této bitvy schází. To už jsem nevěděl. Poté, co mě s několika takovými lidmi seznámil a společně mi sdělili, že hodlají udělat rekonstrukci této bitvy a že na ni přijedou jejich kolegové z celé Evropy, zdálo se mi to jako dobrý nápad. Potom dodal, že má ještě lepší nápad, mohu jim to zorganizovat, protože to zrovna není jejich šálek čaje. A vlastně i zaplatit, protože na to nemají. Už ani nevím proč, ale kývl jsem. Kdybych věděl, co vše mě v budoucnosti čeká, nevím jestli bych neodmítl. Dnes mne to však nijak nemrzí. Od té doby, kdy se vše řešilo u piva a slivovice prošla celá akce více či méně bouřlivým vývojem.

Ze 120 účastníků se stalo 1200 a já jsem se stal dobrovolnou obětí a jakýmsi civilním zaměstnancem Projektu Austerlitz 2005, který vznikl v roce 1997, v roce kdy se jedinkrát rekonstrukce Bitvy u Slavkova nekonala. Z rekonstrukcí bitev u Slavkova se stal evropský fenomén a naši „reenactoři“, členové klubů vojenské historie z Čech a Moravy jedněmi z nejrespektovanějších v rámci celé Evropy, s perfektní organizací jednotlivých sekcí sdružených v Central European Napoleonic Society. Mnozí z nich jsou fundovanými odborníky na vojenskou historii. Jsem velmi rád, že mohu být u toho, kdy vychází tato ročenka. Shrnuje totiž obrovský kus mnohaleté badatelské práce a dává možnost zveřejnit práci nadšenců-amatérů společně s příspěvky renomovaných historiků. Svou předmluvou poctil předkládanou publikaci člověk z nejpovolanějších, francouzský historik, čestný president Institutu Napoléon, profesor Jean Tulard. Dostává se Vám do rukou sborník přednášek z poslední slavkovské konference, původních textů a studií, které všechny spojuje téma událostí roku 1805. Vznikl stejně spontánně, jako všechny události, kolem novodobé historie vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova. Věřím, že Vás tato publikace nejen potěší, ale přispěje i k plastičtějšímu pohledu na na fenomén Austerlitz.

Miroslav Jandora

president Projektu Austerlitz 2005

I. Část – Projekt Austerlitz 2005

Fotogalerie Projektu Austerlitz 2005

II. Část – přednášky slavkovské konference 2003 „Evropské aliance 18. století – aliance Evropy kolem impéria Velkého národa. Slavkovská bitva a její pozadí“

– Robert Ouvrard, Od Valmy ke Slavkovu, francouzská diplomacie hledá mír. (13 stran)
– Oleg Sokolov, Císař Alexandr a formování třetí koalice. (5 stran)
– Jiří Kovařík, Slavkovská bitva v kontextu Napoleonových tažení. (9 stran)
– Marco Baratto, Tažení roku 1805 na italské frontě. (5 stran)
– František Holeček, Francouzská okupační správa Brna. (10 stran)
– Martin Hrubala, Bratislavký mier z roku 1805. (7 stran)
– Miloslav Pojsl, P. Alois Slovák a idea Mohyly míru. (9 stran)
– Karel Sáček, Čeští dobrovolníci ve sboru vévody brunšvického roku 1809. (6 stran)
– Zdenko Maršálek, Téma napoleonských válek v odborném vojenském tisku. (4 strany)
– Pavel Bělina, Napoleon I. a Jan Evangelista Purkyně. (4 strany)

III. Část – Regionální historie

– František Kopecký, Zakladatelé tradice. (8 stran)
– František Kopecký, Historická místa. (11 stran)
– František Kopecký, Pověsti z bitvy tří císařů. (1 strana)

IV. Část – Tažení roku 1805 a bitva u Slavkova

– Libor Jůn, Politika a diplomacie v předvečer třetí koaliční války. (10 stran)
– Jiří Lejnar, Dunajské tažení ruských vojsk v roce 1805. (24 stran)

Amstetten, Dürnstein, Schöngrabern
Přílohy A – ordre de bataille
Přílohy B – Výňatky z farních kronik
Přílohy C – Životopisy velitelů

– Jakub Samek, Napoleonova armáda v roce 1805. (66 stran)

Přílohy
Složení a dislokace francouzské armády na počátku tažení roku 1805
Bitevní sestava Velké Armády v bitvě u Slavkova
Bibliografie a internet

– Jiří Kovařík, Velitelé Grande Armée v bitvě u Slavkova. (14 stran)
– Karel Sáček, Kurfiřtské Bavorsko a jeho armáda v roce 1805. (12 stran)
– Karel Klátil, Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805. (76 stran)

I. Dlouhá cesta – dunajské tažení
II. Sestava ruských sil v bitvě
III. Armáda ruského cara od A do Z
IV. Carská garda – perla v koruně
Přílohy

– Ondřej Tupý, Karel Sáček a Lubomír Uhlíř, Rakouská armáda v roce 1805. (53 stran)

Hodnosti rakouské armády za koaličních válek
Bitva u Slavkova z pohledu rakouské armády
Výběrová bibliografie, předpisy, časopisy a internet

V. Část – Rok 1805 v pamětech účastníků

– Pavel Štafa, Paměti barona Lejeuna (překlad výňatku z angličtiny) (6 stran)
– Dušan Uhlíř, Překlad deníku Kajetána Unterweegera „Moje utrpení v Trasslerově domě v Brně za přítomnosti Francouzů od 15. listopadu 1805 do 10. ledna 1806.“ (20 stran)

VI. Část – Středoevropská napoleonská společnost – C.E.N.S.

– Ivan Vystrčil, slovo prezidenta CENS úvodem. (1 strana)
– Program akcí v roce 2003 (1 strana)
– Program akcí v roce 2004 (1 strana)
– Fotogalerie z akcí CENS (31 barevných fotografií)

VII. Část – Recenze

– Marco Baratto, L. CASALI, La Battaglia di Marengo
– Marco Baratto, Gli Italiani in Russia nel 1812
– Marco Baratto, FRASCA, Francesco, Reclutamento e guerra nell’Italia napoleonica